Přijímačky nanečisto 2018



Příjímačky nanečisto se letos uskutečnily v sobotu 26.5.2018 v Brně a v neděli 27.5.2018 v Praze. Vy si je teď můžete vyzkoušet z pohodlí domova zdarma a porovnat se s desítkami účastníků, kteří je psali.



Praha 2018

  • Stáhněte si zadání fyziky, biologie a chemie.
  • Na jednotlivé předměty si dejte 60 minut. U každé otázky může být více správných odpovědí. Není povoleno používat kalkulačku.
  • Své výsledky si poté zkontrolujte. Spočtěte si počet bodů – za správnou odpověď 1 bod (správně je pouze pokud máte všechny správné možnosti zaškrtnuté a žádnou navíc), za špatnou odpověď se body neodečítají.
  • V této tabulce se můžete porovnat s těmi, kteří test psali a zjistit, jakého percentilu byste přibližně dosáhli.



Brno 2018

  • Chcete si napsat přijímačky nanečisto na LF MU? Můžete. Stáhněte si zadání fyziky, biologie a chemie.
  • Na chemii a fyziku si dejte 55 minut a na biologii 50 minut. Je povoleno používat kalkulačku a u každé otázky je pouze jedna správná odpověď.
  • Své výsledky si poté zkontrolujte.
  • Spočtěte si počet bodů – za správnou odpověď 1 bod, za špatnou odpověď se body neodečítají.
  • V této tabulce se můžete porovnat s těmi, kteří test psali a zjistit, jakého percentilu byste přibližně dosáhli.

Co je to percentil?

  • Ukazuje relativní umístění vzhledem k ostatním na stupnici do hodnoty 100, přičemž 100 je nejvyšší umístění. Tedy pokud máte percentil například 65, znamená to, že jste dopadli lépe než 65 procent účastníků testu.

Další materiály

  • Chcete-li si zkusit další testy anebo se podívat na výuková videa, či si prostudovat výokové materiály, koukněte zde.


    1313305057_10206383088644566_1813269368260263272_o13320370_10206383094244706_6907035579779165738_o

    38 Komentářů

    1. Sebastián

      Dobrý den, chci se zeptat na otázku č.4 v chemii – Praha. Zdá se mi, že odpovědí nemůže být C, ba naopak D jby mohlo být správně a to zaškrtnuté ve výsledcích není(příčemž C se zdá býti naprosto mimo, orbitaly jsou 4, resp. nově neoficiálně 5(s,p,d,f,…) a v p orbitalu může být(odpověď D) opravdu max. 6 elektronů(resp. valenčních). Tak nevim, zda-li jsem otázku a odpověďi pochopil špatně já nebo jsou naopak nesprávně ony. Díky
      s pozdravem
      Sebastián

      1. nalekarsko (Autor)

        Odpověď autora testu: “rozhodně ne, orbital obsahuje vždy max 2 elektrony. 6 elektronů je ve třech 3p orbitalech (dále rozlišených dalšími kvantovými čísly)”

    2. Veris

      Dobrý den,
      mohl by mně někdo vysvětit otázku č. 16 CHEMIE 2017 Brno? :) Jak je to u těchto reakcí s oxidačními čísly?

      1. Anna

        Dobrý den,
        diskutované reakce jsou reakce organických sloučenin, zde se jen zřídka dopočítávají oxidační čísla, protože to není tak jednoduché. Každý neekvivalentní uhlík v org. sloučenině má totiž jiné ox. číslo, my musíme tedy uvažovat buď konkrétní uhlík anebo nějakou průměrnou hodnotu všech uhlíků, která ale není celočíselná. Pro bližší informace doporučuji nahlédnout zde:
        https://eluc.kr-olomoucky.cz/verejne/lekce/2279

        Otázky tohoto typu ale doporučuji řešit na základě SŠ znalostí.
        Jedna možnost je, že si všimneme, že např. u možnosti a) máme výchozí látku kyslík (má oxidační číslo 0), na pravé straně rovnice už je kyslík poután v molekule vody, kde má ox. č. -II, dochází zde tedy ke změně oxidačního čísla a jedná se o redox reakci. Podobně bychom mohli přistoupit k možnosti b), kde vystupuje vodík.
        Dále se můžeme zaměřit na “organickou” část reakce, vidíme, že např. u možnosti c) je aldehyd, ze kterého nějak vzniká karboxylová kyselina, to je notoricky známá oxidace, proto je tato reakce oxidačně-redukční. Další známé příklady (pomineme-li oxidace alkoholů) jsou – oxidace sulfidů na disulfidy a redukce nitrobenzenu na anilin (obě reakce jsou v možnostech).

        1. Veris

          Děkuju moc! :)

    3. Pavel

      Ahoj,

      Nemá u otázky č.40 z fyziky z Brna být správně za E?
      Protože fotoefekt vzniká při dopadu FOTONŮ na atomy v pevné látce?

      Děkuji

    4. Nina

      Zdravím. Snad mě za moji otázku neuškrtíte, ale tohle je věc, které jsem nikdy nedokázala porozumět, ačkoli to asi bude triviální věc. Prosím, jak poznám, že se nějaká sloučenina oxiduje/redukuje? Z rovnice to poznám, ale jinak? Jak poznám oxidační/redukční činidlo? Vím, že ox.činidlo se redukuje a druhá látka oxiduje, ale to nestačí. Další věc, jak poznám, že je něco silná/slabá kyselina/zásada?
      Vím, co jednotlivé pojmy znamenají, ale nevím, jak to poznat u konkrétní látky, co je zač. Přece si nemůžu u všech látek tohle pamatovat, ne? Děkuji za případné vysvětlení a trpělivost, pátrám po tom a pořád mi to nějak není jasné.

      1. Nina

        Děkuji, moc pomohlo! Já to právě asi takhle do těch dvou odstavečků potřebovala, aby mi to došlo :-D Ještě mě napadly další nejasnosti. Jak poznám konkrétně polárnost/nepolárnost sloučeniny (popř.která je nejpolárnější) a taky body varu? Obecně jsou tyhle typy úloh pro mě problém.

        1. Anna

          Tak s bodem varu je to velmi jednoduché – vyšší bod varu budou mít látky, které umožňují vazbu vodíkovým můstkem, takže např. voda, HF, nižší alkoholy a karboxylové kyseliny… Je to způsobené tím, že má-li dojít k přechodu do plynného skupenství, musí se porušit veškeré fyzikální vazby, aby se jednotlivé molekuly osamostatnily. V případě přítomnosti vodíkových vazeb je tato energetická bariéra nezanedbatelná.

          Polární a nepolární sloučeniny rozlišujeme podle typu vazby. Nepolární sloučeniny obsahují atomy s malými rozdíly elektronegativit, nedochází tedy k výrazným posunům vazebných elektronů a nedochází k indukci elektrického dipólu (v podstatě parciálních nábojů) – např. methan. Rovněž hraje významnou roli i geometrické uspořádání dané molekuly, určitě jste slyšela o tom, že je CO2 rozhodně není polární, protože se jedná o lineární molekulu a výsledný dipólový moment se “vynuluje”.
          Zkuste si vedle sebe nakreslit methan, vodu a např. i CO2 – jejich elektronové strukturní vzorce. Zamyslete se nad elektronegativitou jednotlivých atomů, typem jednotlivých vazeb a prostorovým uspořádáním. :)
          Přítomnost elektrického dipólu velmi výrazně potom ovlivní i rozpustnost dané molekuly, takže máme-li polární látku (např. ethanol), bude dobře rozpustná v polárním rozpouštědle (voda), naopak nepolární látka (např. hexan – a vlastně všechny uhlovodíky) bude špatně rozpustná ve vodě.

    5. Monika

      Dobrý den, chci se zeptat na Brno, biologie otázka c. 8. Není odpověď D špatně?

      1. Markéta

        Taky jsem si to prvně myslela :D V zadání se ale ptají, která varianta obsahuje infekci (ne infekce) léčitelnou antibiotiky, a spála ATB léčitelná je. Ostatní tři sice nejsou, ale to nevadí, stačila jedna z nich.

      2. Stanci

        Ahoj Monika, nie, D je správna odpoveď – infekčné ochorenie spála je spôsobené baktériami z rodu Streptococcus = a to sa lieči antibiotikami.

    6. Jana

      Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na otázku číslo 35 v biologii Brno. Správná odpověď má být podle výsledků 4 typy gamet, ale všude se uvádí, že trihybrid tvoří 8 typů gamet. Proč jsou v této otázce pouze 4 typy gamet?
      Předem děkuji za odpověď.

      1. Markéta

        Dobrý den, obecně se počet gamet rovná dva na počet sledovaných znaků – u trihybridismu tedy 2 na třetí = 8. Gamety potom budou: ABC, ABc, AbC, Abc, aBC, aBc, abC a abc. Toto ale platí pro heterozygota ve všech znacích: AaBbCc. V otázce 35 je AaBBCc, gamety tedy budou ABC, aBC, aBc a ABc.

      2. Stanci

        Ahoj Jani, otázky sú stavané tak že pokiaľ je definovaný len trihybrid predpokladáš heterozygóta vo všetkých znakoch – v tom prípade by odpoveď bola 2 na “n” – 2 na 3 = 8…ale v mojej otázke máš presne definované ako tento trihybrdi vypadá – AaBBCc – tj. v jednom znaku je homozygót, čo ti zníži výsledný počet gamét – vždy odporúčam kresliť si to → ABC, ABc, aBC, aBc = 4.

    7. Lada

      Dobrý den,
      mohl by mi prosím někdo poradit s otázkami: 6, 11, 21 chemie Brno..?
      6) Když se přidá substrát, je rovnováha posunuta směrem k reaktantům ne? Tuším, že bude nějaký zádrhel se spojením “ve prospěch”.
      11) Tady nevím ani jak začít.
      21) Moje úvaha E.. V případě C nejde o zpětnou reakci neutralyzace?
      Předem moc děkuji za pomoc.

      1. Lada

        Moc děkuji za odpověď, jen mám ještě dotaz, u 6. je ve vaší odpovědi překlep a bylo myšleno místo “ve prospěch reaktantů” ve prospěch produktů..? Protože ve výsledcích je právě možnost D správně.

    8. Milan

      Ahoj,

      otázka č. 12 v chemii Brno: Správné tvrzení je, že sodná sůl kyseliny octové je slabým elektrolytem, přitom přece octan sodný by měl být rozhodně silným elektrolytem, protože se ve vodě perfektně disociuje, navíc je to sůl a každá sůl je přece silný elektrolyt. Nebo mi něco uniká?

      1. Milan

        Dík za info,
        já si právě dělal otázky v testovnici, kde právě považují octan sodný za silný elektrolyt, a tak jsem si vzpomněl na přijímačky nanečisto a trochu si hledal o tom a jako nenašel jsem nikde, že by někdo tvrdil, že je to slabý elektrolyt, právě proto že se ve vodě plně disociuje. Jen teda ten zbytek CH3COO- se potom trocha hydrolyzuje, kdy vzniká kyselina octová a tak ten roztok bude alkalický, protože tam bude hodně OH-, ale že by navazovala zpátky sodné kationty? Na to teda něják nemám feeling, proč by je navazovala, když je prvně odvrhne?

        1. Milan

          Jasný, jasný, dynamická rovnováha, to je fajn si uvědomit :D ale ta disociační reakce přece není zvratná reakce nebo jo? Takže, když to vezmu kolem a kolem, proč by tedy ten octan sodný neměl být silným elektrolytem, když je plně disociován a je tam hodně Na+ a OH-? Jako já chápu tu relativitu krz to, že neznáme koncentraci atd a že, když to srovnám třeba s Na2SO4, tak to je opravdu silný elektrolyt, ale myslel jsem, že to závisí právě hlavně na té disociaci a počtu těch iontů, který by zrovna v tomhle roztoku měl být vysoký.

      2. David

        Ahoj, takže u otázky č. 12 není správná žádná odpověď? Nesedí ani za E, protože to tvrdí, že Všechna tvrzení jsou pravdivá, což nejsou.

    9. Naty

      Ahoj, chcela by som sa opýtať na otázku číslo 38 z bio (Brno). Prečo pri cyklickej fotofosforylácií prechádza elektrón v smere stúpajúceho redox- potenciálu, keď všade je to vysvetlené takto ? – ….Z molekuly chlorofylu a1 sa uvoľní energeticky bohatý elektrón, ktorý sa zachytí v sústave prenášačov a prechádza z vyššej energetickej hladiny na nižšiu a postupne energiu kvanta uvoľňuje. Uvoľnená energia sa využije na aktívny transport protónu (H+) cez membránu dovnútra tylakoidu.
      Za odpoveď ďakujem :)

      1. Stanci

        Systém prenášačov elektrónov sú redoxné systémy, ktorých molekuly sa prijatím alebo odovzdaním elektrónu redukujú a oxidujú. Jedna molekula je donorom elektrónov (látka s vysokým negatívnym redoxpotenciálom) a následná molekula je akceptorom elektrónov ( látka s vysokým pozitívnym redoxpotenciálom). Pri prenose elektrónu smerom nadol sa energia uvoľňuje a viaže sa vo forme ATP.
        Takže áno, elektrón sa vyžiari, a dostáva sa postupne na jednotlivé prenášače – tie sú zoradené v smere stúpajúceho redox potenciálu (čím viac pozitívny je redox potenciál, tým ľahšie dôjde k prenosu elektrónov na ďalší prenášač) – čiže kým plastochinon ako prvý prenášač má redox pot. cca 0,1, posledný bude mať redox potenciál cca 0,6.

        Ak mi tu napíšeš email tak ti pošlem aj pekne spracovanú schému z ktorej to bude určite jasnejšie :)

    10. david štěpánek

      je více správných odpovědí?

      1. nalekarsko (Autor)

        Záleží, který test myslíte. V těch brněnských je vždy jen jedna správná odpověď, v těch pražských jich může být více

    11. Stanci

      Ahoj Andrejka, nie u ot. 17 nemáš pravdu.
      Pokiaľ mám na DNA kodón AAC, najskor to musím transkribovať do mRNA – to bude UUG a na tento kodón mi až prisadá komplementárny antikodón tRNA čo je teda AAC :) Dúfam že je to jasnejšie.
      Odporúčam si to pri týchto otázkach drsne nakresliť, z akého vlákna kam idem a na ktorú sekvenciu sa ma teda pýtajú :)

    12. nalekarsko (Autor)

      Dobrý den, napište nám na email-l své jméno nebo identifikační číslo a my vám to zkontrolujeme.

    13. Zuzana

      Dobrý den, chtěla bych se zeptat na otázku č. 16 v chemii: správnou odpovědí je A (prvek, který se redukuje má malou afinitu k elektronům)
      neměl by mít velkou afinitu? když se redukuje tak přijímá elektrony. Neměl by tedy mít spíše velkou afinitu k elektronům?
      Děkuji za odpověď

      1. Lucka

        Já si tedy nejsem jistá, ale elektronegativita je schopnost přitahovat elektrony a afinita je opak ne? :)

        1. Zuzana

          no ja prave myslela ze elektronová afinita vyjadřuje jak má atom rád elektrony :D tak ted nevim :D

    14. Kristýna

      Měla bych dotaz, kde ještě parazituje trypanosoma – kromě živočišných buněk?? (Praha, ot. 9)

    15. Milan

      Dobrý den, chtěl bych se zeptat na otázku č. 7 a 21. z biologie.

      Otázka č. 7: Proč by měla ztráta jednoho nukleotidu závanější vliv na expresi jako ztráta tří nukleotidů?

      Otázka č. 21: Správně je za c), ale nejdelší fází buněčného cyklu je obvykle S-fáze, tzn by mělo být správně e) viz: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%BD_cyklus

      Dík za odpovědi

      1. nalekarsko (Autor)

        ot. 21- tvrdenie 4 nie je správne – najdlhšou fázou je obvykle fáza G1
        wiki nikdy nie je 100 %zrdoj informácií

        to přeposílám, protože se ta otázk už opakuje, zbytek vám odpoví naše bioložky :)

      2. Stanci

        Ot.č. 21 – keď sa bavíme o strate/eventuálne zisku nadbytočných nukleotidov treba sa vždy pozrieť na to aký dopad to má na posun čítacieho rámca:
        ak je pôvodná sekvencia ATG ATC GAG CAC
        vypadne 1 nukleotid /trebárs prvé G) získam nové triplety – ATA TCG AGC AC..
        ak vypadnú tri nukleotidy (dajme tomu druhá trojica v poradí) – ATG GAG CAC…→ čítací rámec sa nezmenil – okrem tej jednej vypadnutej trojice je všetko ostatné zachované tj. do polypeptidového reťazca sa zariadia všetky AMK ako majú okrem jednej = jediná chyba v reťazci – s takou môže proteín fungovať normálne alebo čiastočne
        v tom prvom rpípade vznikne každý triplet od vypadnutého/získaného nukleotidu chybný=chybná AMK=chybný celý proteín

        dúfam že je to takto zrozumiteľné :)

        1. Stanci

          sorry to bolo ku otázke č.7

        2. Milan

          Jasný.. díky, stačilo trochu víc logiky a zapojit mozek…:D

    16. nalekarsko (Autor)

      Dobrý deň, prechádzala som si Vaše otázky na skúšobných prijímačkách a v niektorých otázkach z biologie mám nejasnosti.
      1.) otázka číslo 18 … podla učebnice Eduarda Kočárka vdychujeme 78% N2 a vydychujeme 79% N2, čiže podla toho, by mala byť aj odpoved za C) správne
      2.) otázka 25. podla mňa je správne aj b, pretože Fe je mikroprvok
      Prosím o Vaše vyjadrenie sa, či sú moje domienky správne. Ďakujem

      S pozdravom
      Zuzana

      1. Stanci

        Ahoj Zuzka,

        ot.č.18 – podľa Rosypala je N2 totožný – resp. zanedbateľný a výrazne sa líšia hodnoty O2 a CO2 (1 % považujem aj ja za zanedbateľné)
        ot.č.25 – áno máš pravdu Fe je mikrobiogénny prvok, ničmenej Zn je “väčšia blbosť” a preto označíš C – s presne týmto typom otázok sa stretneš na prijímačkách – kde sa rozhoduješ medzi “väčšou a menšou blbosťou”:)

    Napsat komentář: Anna Zrušit odpověď na komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>